Future dream – shopping scheme
Žijeme ve společnosti, která je názývána mnoha přívlastky jako: demokratická, občanská, civilizovaná, kapitalistická a někdy třeba i informační nebo technokratická. Podle mě je ovšem nejpřesnější označení této společnosti jako konzumní . Nedostat se pod tlak reklamních blábolů (které nás ženou ke stále většímu konzumu) je dnes velmi obtížné i pro silnější jedince, kteří si dokáží dělat vlastní závěry a nepodléhat líbivým nepravdám sloganových pastiček.
Reklama nás obklopuje takovým způsobem, že si mnohdy ani nedokážeme přiznat co je a co není pravda. PR a reklama prostoupila i politiku, která by měla být určitě řízena jinými pravidly než obchodními. To bychom potom za chvíli mohli zrušit volby, že ? Pro mě je těžké si představit, že by jednoho dne mohla být reklama zakázána nebo potlačena. I když třeba při návštěvě Kuby mi reklamní bigboardy vůbec nechyběly a hesla o svobodě, nezávislosti (a samozřejmě i o vítězství socialismu) na mě opravdu působila trochu jinak než reklama na deodorant, výhodnou půjčku nebo šampón. Zajímavým způsobem toto téma nazírají panové Ivan Hoffman a Štěpán Kotrba ve svých článcích. Jsou reklamy, kterými jsme nebyli v minulosti ovlivněni. Jednoduše proto, že jsme k nim neměli přístup. Jsou produkty, které nám ve stejné době vnucoval minulý režim (nic jiného nebylo, že ?). Když se ohlédneme zpět a pokusíme si představit kam tato cesta vede v budoucnosti, tak bychom se měli zamyslet co s tím. A jestli vůbec něco chceme dělat. Jestli nás dokáže znepokojit vidina reklamou (penězi a silou) ovládaných mas, pak bychom se zamyslet opravdu měli aspoň při sledování reklam. Sex Pistols od kterých jsem se nechal inspirovat k titulku tohoto článku svoje vyjádření našli – před námi tento úkol teprve leží.
